Mýty a naděje digitálního světa

Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích Patrick Zandl

• Strana 1

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Patrick Zandl

  Vše, co potřebujete vědět okryptoměnách,

  umělé inteligenci adalších převratných

  technologiích

  MÝTY A NADĚJE

  DIGITÁLNÍHO SVĚTA

• Strana 2

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Patrick Zandl

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci

  a dalších převratných technologiích

  Copyright © Patrick Zandl, 2022. All rights reserved.

  V edici Pod povrchem vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing

  v Brně roku 2022. Žádná část této knihy nesmí být nijak použita

  či reprodukována bez písemného svolení, s výjimkou případů

  krátkých citací jako součásti kritických článků a recenzí.

  Odpovědná redaktorka Lenka Čížková

  Jazykový redaktor Aleš Antošík

  Redakční spolupráce Tomáš Baránek, Tomáš Holčík,

  Vít Šebor, Marek Vlha

  Šéfredaktor Marek Vlha

  Gracká úprava a sazba David Dvořák

  Ilustrace na obálce byla vygenerována pomocí nástroje Midjourney

  Obálka Pavel Junk

  Jazyková korektura Vilém Kmuníček

  Tisk a vazba PBtisk, a. s., Příbram

  Vydání první

  Jan Melvil Publishing, 2022

  Všechny naše knihy najdete na

  www.melvil.cz

  Chyby a připomínky: melvil.cz/chyby

  Recenze a pochvaly: melvil.cz/kniha-myty-a-nadeje,

  libisemi@melvil.cz

  Kniha vychází také elektronicky a jako audiokniha.

  ISBN 978-80-7555-175-7

• Strana 3

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Věnováno Antonínu Jaroslavu Liehmovi,

  kterému jsem tuto knihu slíbil jakožto rukověť

  kpochopení současného světa. Tak jako jeho texty

  byly rukovětí kpochopení světa jeho generace.

  Vydání knihy se bohužel nedožil.

• Strana 4

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

• Strana 5

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  OBSAH

  ÚVOD ..................................................................................... 9

  Jak jsem se nestal bitcoinovým miliardářem.

  1. DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY ................... 13

  Smrt bankéřům aprávníkům, sláva programátorům! Nebo ne?

  2. WEB 3.0 .......................................................................... 42

  „Méně důvěry, více pravdy.“

  3. UMĚLÁ INTELIGENCE ............................................... 76

  Práci strojům. Inteligenci taky. Aco lidem?

  4. ETIKA AUMĚLÁ INTELIGENCE ............................. 130

  „Lidé se obávají, že počítače budou příliš chytré aovládnou svět,

  aleskutečným problémem je, žejsoupříliš hloupé asvět užovládly.“

  5. SOCIÁLNÍ SÍTĚ ............................................................. 154

  Monetizace nenávisti, bublina souhlasu.

  6. SOUKROMÍ AVLASTNICTVÍ ..................................... 203

  Proč online platformy erodují obojí.

  7. ČIPY ................................................................................... 237

  Základní strategická surovina internetové éry… došla.

  CO S TÍM? ............................................................................ 276

  „Zde započal pád galaktické Říše.“ Nešlo mu zabránit?

  Poděkování ......................................................................... 288

• Strana 6

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

• Strana 7

  9 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiíchVolně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  ÚVOD

  Jak jsem se nestal

  bitcoinovým miliardářem.

  Prvních pět let po zjevení Bitcoinu znamenalo zlatý věk pro všechny,

  kteří uvěřili vjeho vizi, nebo se jen dílem náhody dostali ve správný

  čas na správné místo. Stal jsem se jedním znich. Můj příběh krypto-

  měnového miliardářství však měl skončit na nule…

  Vroce 2011 se mi ozvali dva známí zČíny stím, že mají skvělý

  nápad. Chtěli by prý Bitcoin těžit za pomoci šikovného softwaru.

  Mělo to však jednu vadu. Potřebovali nakoupit součástky pro těžeb-

  ní stroje, jenže ty jim nikdo nechtěl prodat. Atak je napadlo, že se

  ozvou mně, bílému člověku zEvropy skontakty vIT, aobjednávka

  se uskuteční přes mě. Nešlo opodvod. Komponenty jsme zaplatili

  asestavili jsme těžební počítače. Jeden zmých čínských partnerů

  se je pokoušel vtěsnat pod postel, aby mu hned první noc došlo,

  že pro ten randál ateplo těžbu do svého studentského pidibytečku

  nevtěsná. Já jsem se stal kryptosáhibem– člověkem, který dojedná-

  val dealy. Oni dva „noname Asijci“, kterých si euroamerické rmy

  nevšímaly apovažovaly je za pouhé poskoky ivdobě, kdy jsme ob-

  jednávali díly za miliony dolarů.

  Uplynulo několik roků. Vyrostli jsme astal se znás významný

  těžař nejen Bitcoinu. Naše datová centra byla rozlezlá přes několik

  čínských provincií. Vjednom městě dokonce odpadní teplo znašich

  kryptofarem vytápělo bazén aškolu. Vkryptokomunitě, která ne-

  byla zdaleka tak rasistická jako IT rmy, jsme získali dobré renomé

  abyli jsme na nejlepší cestě stát se bitcoinovými boháči. Už se vlast-

  ně nemohlo stát nic myslitelného, aby ktomu nedošlo. Neexistovalo

  nic, co by mohlo naše diverzikované kryptoaktivity porazit, proto-

  že neporazitelnost je jejich podstatou.

• Strana 8

  | 10

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Jenže jednoho krásného dne roku 2018 čínská vláda usoudila,

  že kryptoměny pro ni představují problém. Vlastně hned několik

  problémů. Tím prvním bylo, že kryptoměny vytvářely skupinu elit-

  ních zbohatlíků, kteří se vzpěčovali komunistické morálce istraně,

  byli hlasití, nepřehlédnutelní apotenciálně podvratní. Druhý pro-

  blém spočíval vcenách elektřiny. VČíně se masivně dotují alidé si

  tak elektřinu běžně kupují pod nákladovou cenou. Masové „pálení“

  elektřiny pro těžbu bitcoinů začalo lézt do peněz anavíc nebezpečně

  destabilizovat distribuční soustavu. Atak bylo celé odvětví ze dne na

  den jednoduše postaveno mimo zákon avšechny zúčastněné rmy

  se dostaly na úroveň nepřátel státu.

  Už jsem zmiňoval, že nás nemohlo nic porazit? Měli jsme zdroje,

  peníze, právníky ismlouvy. Nám se přece nemohlo nic stát!

  Čínská banka se nás ani neobtěžovala upozornit na to, že už ne

  -

  disponujeme účtem. To kolegové zjistili až ve chvíli, kdy jim neprošla

  transakce platební kartou. Realitní společnost, která nám pronají-

  mala pozemky pro datové centrum, se zachovala férověji. Upozor-

  nila nás, že se máme do konce měsíce přestěhovat. Chápete? Mysleli

  si, že za pár dní vystěhujeme obrovskou budovu nadupanou počítači.

  Odpověděli jsme důrazně ado kopie jsme přidali naši čínskou právní

  rmu, aby jim ozřejmila, že uzavřená nájemní smlouva má desetile-

  tou výpovědní lhůtu.

  Dostalo se nám dvou e-mailových odpovědí. Ta první byla od na

  -

  šeho právníka, jenž nám sokamžitou platností vypověděl pro něj

  velmi lukrativní kontrakt. Ve druhé nás realitní rma upozornila, že

  jako společnost nepřátelská vůči státu nemůžeme platnost smlouvy

  vymáhat. Což se okamžitě potvrdilo.

  Během pár týdnů bylo vymalováno. Odvézt těžební servery? Žád-

  ná spediční společnost si to nedovolila. Elektřina? Vypnuta obratem.

  Zaměstnanci? Do týdne zmizeli všichni– část somluvou, většina bez

  ní. Jako poslední věrný nám zůstal bankovní účet na splácení úvěrů,

  který se měsíc co měsíc dožadoval splátek za zmařené investice. Část

  ztoho všeho jsme nakonec „se štěstím“ prodali příbuznému míst-

  ního komunistického pohlavára, část se prostě vyhodila. Jen malý

  zbytek se nám povedlo přesunout vláčkem do Hongkongu, kde ještě

  nevládla tak tuhá kontrola.

• Strana 9

  ÚVOD

  11 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Tenhle příběh jsem nikdy nevyprávěl celý aani tentokrát napří-

  klad neprozradím jméno naší rmy. Mám pro to důvody, včetně vy-

  rovnávání se svlastním neúspěchem. Snad nejvíc mi ale vadilo, kolik

  knížecích rad mi ex-post dávali teoretici, kteří ke kryptoměnám při-

  čichli maximálně zpovzdálí aopodnikání vČíně netušili už vůbec

  nic. Ato, jak neotřesitelně tito lidé na svých moudrech trvali.

  Nešťastný prožitek byl ale kněčemu užitečný: stál na prahu

  mého bádání po tom, jakými způsoby se zdánlivě nezdolné systémy

  aneprůstřelné technologie hroutí. Když se snovými technologiemi

  potkáváte, děje se tak zpravidla prostřednictvím nadšených článků

  věrozvěstů, propagátorů amarketérů, kteří nemají důvod rozebírat

  stinné stránky věci, případně si jich ani nejsou vědomi. Jenže selhá

  -

  vání má své zákonitosti ajsem přesvědčený, že aktuální technologic-

  ká revoluce otřese mnoha jistotami asvět učiní přinejlepším dočasně

  křehčím, než doposud byl.

  Na následujících stránkách se dozvíte, jak převratné technolo-

  gie fungují aproč můžeme naopak jiné považovat za nafouknutou

  bublinu. Měli bychom totiž porozumět jejich možnostem irizikům,

  která přinášejí ajež ostentativně odmítáme vnímat, jako by naše

  víra vpokrok byla slepá.

• Strana 10

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

• Strana 11

  13 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiíchVolně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  1

  DECENTRALIZACE

  AKRYPTOMĚNY

  Smrt bankéřům aprávníkům,

  sláva programátorům!

  Nebo ne?

  Od osmdesátých let dvacátého po první dvacetiletí našeho století

  byla určujícím rysem ekonomiky itechnologií centralizace. Pro

  -

  jevovala se všude, ato nesmírně silně. Vprůmyslu vznikaly velké

  výrobní clustery, zejména vČíně. Ve nančním světě se etablova

  -

  ly centrály jako Londýn nebo Hongkong, ve startupech Silicon Va-

  lley. Vnových technologiích vznikly audržely se standardy IBM PC

  pro osobní počítače, vtelekomunikacích mobilní standardy GSM/

  UMTS/LTE. Každý ztěchto převážně centralizovaných přístupů se

  stal neoddiskutovatelným hegemonem apříčinou, proč jsme začali

  mluvit oéře globalizace asní io„konci dějin“.

  Jenže pak se věci začaly měnit. Na internet, který byl sám osobě

  technicky decentralizovaný, vpraxi však především ekonomicky

  centralizovaný, začaly přicházet decentralizované služby, znichž si

  nejvíce všímáme kryptoměn. Jejich propagátoři totiž decentralizo-

  vanost– nezávislost na všech avšem– hlásali jako hlavní výhodu.

  Kryptoměnová vlna získala masovou pozornost především kvůli

  ziskům, jež určitému okruhu lidí vygenerovala. Masivní přesku

  -

  pování kapitálu vždy vzbuzuje zájem, neboť je průvodním jevem

  revoluce.

  Vtu chvíli se však ještě zdálo, že půjde jen omenší anomálii.

  Ano, možná vtechnologiích vzniknou určité decentralizované služby

  abudou představovat výjimku zpravidla. Copak je však myslitelná

• Strana 12

  | 14

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  hybná síla, která by rozbila centralizované výrobní clustery, jež do-

  sud byly rozhodující výhodou vhospodářské soutěži?

  Onou hybnou silou se stala pandemie covidu-19 anásledně vál-

  ka na Ukrajině, které zásadně zkomplikovaly dodavatelsko-odběra-

  telské vztahy arozrušily rozsáhlé výrobní sítě, jež jsou pro výrobu

  pokročilejších technologií nezbytné. Celý svět začal horečně řešit

  odolnost proti takovým „černým labutím“.* Velké výrobní korpo-

  race začaly stahovat svou stěžejní produkci do politicky kompati-

  bilních států, od kterých očekávají ohled na své zájmy. Na prahu

  dvacátých letech jednadvacátého století se stalo neoddiskutovatel-

  ným faktem, že ekonomické sankce, ať přiznané, nebo nepřiznané,

  se stanou legitimní součástí zápolení odominanci nebo alespoň

  oprosazení přípustnosti nějaké politické vize. Politiku strachu tak

  nahradila ekonomika strachu. Namísto hrůzy zatentátů amasakrů

  nevinných se společnost začala bát ododávky energií apracovní

  místa.

  Vdobě, kdy pracuji na této knize, si ještě nikdo netroufá surči-

  tostí říct, zda ruská invaze na Ukrajinu spolu spandemií covidu-19

  skutečně představují milník, který spouští dlouhodobé stahování

  průmyslu zpět na Západ. Je možné, že tuto zákrutu během pár let

  vybereme. Jenže přijdou další. Pravděpodobně se nacházíme před

  dalšími regionálními konikty, jež patrně přerostou vcelosvětový

  konikt. Konikt ekonomický, nikoli nutně vojenský.

  Může vsoupeření decentralizačních acentralizačních tendencí

  dojít kzásadnímu průlomu?

  Ukážeme si, že se tyto tendence střídají– lze říct, že trvale osci

  -

  lují kolem „normálové osy“. Oscilace se zpravidla zpomaluje, dokud

  jí není dodán externí impulz, jímž může být technologický průlom,

  ohrožení nebo třeba státní regulace. Při takovém impulzu dojde

  kpřeskupení vlivu akapitálu, což způsobí zesílené kmitání (ampli-

  tudu). To mobilizuje obranné mechanismy těch, kteří ovliv akapitál

  kvůli změně přicházejí, asnaží se proto přijít snovým průlomem ve

  svůj prospěch, což zase zvyšuje frekvenci změn.

  * Ponechme stranou, že Talebův pojem „černá labuť“ není použit správně,

  neboť ten má označovat situaci nepředvídatelnou. Nikoli takovou, která

  byla očekávatelná apravděpodobně musela vbrzké budoucnosti nastat.

• Strana 13

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  15 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Tento jednoduchý ekonomický jev má svůj základ vsamotném od-

  měňování penězi aje přirozenou součástí ekonomiky. Dokud bude

  společenská dominance založená téměř výhradně na dominanci 

  -

  nanční, bude ksinusoidě změn docházet, neboť ji pohání zápas odo-

  minanci. Vurčité míře není takové kmitání pro život homo economi-

  cus špatné. Příliš vysoká amplituda ifrekvence změn však způsobují

  obrovské celospolečenské otřesy, neboť ty se dotýkají stále většího

  počtu lidí– přinášejí jim nezaměstnanost, nejistotu astrach. Tím sou-

  časná decentralizační tendence zvyšuje křehkost našeho světa.

  Vtéto anásledující kapitole si popíšeme, jak tyto centralizačně-de-

  centralizační tendence fungují. Na příkladu kryptoměn aWebu3.0

  uvidíme, jak se služby, jež mají představovat naději pro decentralizaci

  aabsolutní svobodu, vdalším kmitu sinusoidy přibližují centralizo-

  vanosti, zníž silně protuje opět jen úzká skupina lidí.

  Vedle toho si ukážeme, jak na centralizační tendence reaguje ši-

  roká společnost, která znich nemá přímý prospěch. Aže klesá víra

  vekonomiku apeníze, neboť ty se staly dostupné do té míry, že tak-

  řka každému zajistí základní obživu, ale neumožní mu společenský

  vzestup. Na Západě (anejen tam) si široké vrstvy společnosti zvykají

  na fakt, že na vlastnictví základních životních prostředků, jako je

  bydlení, nikdy nevydělají dost peněz.

  Blockchain: koncept snadějí revoluce

  Kde jinde začít povídání obudoucnosti světa atechnologií než

  ukryptoměn. Pro někoho představují Ponziho schéma, pro jiného

  svobodu abudoucnost. Nezmínit „krypto“ hned na začátku by zna-

  menalo koledovat si oopovržení na obou stranách barikády. Beru to

  jako příležitost vyrovnat informační manko, které kolem blockchai-

  nových technologií vzniká.

  Snaha vytvořit digitální měnu, vníž by nemusel existovat pro-

  středník, garant plateb, tu byla dlouho. Jenže narážela na problémy.

  Jednou zhlavních výzev při navrhování digitální měny je takzvaný

  problém dvojího utrácení. Pokud je digitální dolar pouhou informa-

  cí, co lidem brání, aby ho kopírovali a„utratili“, kolikrát chtějí? Tra-

  diční odpověď spočívala vtom, že se použije centrální clearingové

• Strana 14

  | 16

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  centrum, které bude vreálném čase vést knihu všech transakcí–

  azajistí, že pokud někdo svůj poslední digitální dolar utratí, nebude

  ho moct utratit znovu. Účetní kniha zabraňuje podvodům, ale také

  vyžaduje důvěryhodnou třetí stranu, která ji bude spravovat. Což

  tradičně přináší centralizaci ataké vliv státu, jenž si může na onu

  důvěryhodnou třetí stranu došlápnout. Lze najít cestu, jak záznamy

  vtakové účetní knize věrohodně potvrdit kýmkoli? Ajak?

  Vroce 1997 přišel britský kryptograf Adam Back smyšlenkou,

  že tehdejší ohromně narůstající problém se-mailovým spamem by

  mohlo vyřešit počítání „hashe“, jakéhosi kontrolního součtu celého

  e-mailu. Back vycházel zpředpokladu, že zatímco běžný odesílatel

  rád věnuje vteřinu výpočetního výkonu svého počítače na odeslání

  jednoho e-mailu, spameři si nic takového dovolit nemohou, protože

  jejich obchodní model stojí na rozesílání milionů e-mailů na všechny

  strany, aminimalizace nároků na hardware je pro ně tudíž zásadní.

  Příjemce e-mailu si mohl jednoduše aautomatizovaně ověřit, zda

  hash připojený do hlavičky e-mailu odpovídá hashi, který spočítá

  jeho vlastní počítač, atedy zda odesílatel tuto „investici prací“ pro-

  vedl. Tak vznikl koncept proof-of-work (důkaz prací).

  Adam Back si svůj objev jako správný kyberpunker nenechal pa-

  tentovat avroce 2002 jej publikoval. Pro odhalování spamu se sice

  hashcash příliš nepoužívá, na Backovu práci však navázal americký

  vývojář Hal Finney. Ani toto jméno, pokud nejste ponořeni do hlubin

  kryptosvěta, vám asi mnoho neřekne. Hal Finney byl druhým vývojá-

  řem přijatým do společnosti PGP Corporation, kde spolu sPhilem Zi-

  mmermannem, vývojářem číslo jedna, pracoval na šifrovacím progra-

  mu PGP, jenž ve své době hodně potrápil anazlobil americkou vládu.

  Hal Finney svyužitím konceptu Adama Backa vytvořil „opa-

  kovaně použitelný důkaz prací“, anglicky reusable proof-of-work

  (RPoW).* Finney navrhl token podložený právě prací azamýšlel jej

  * Klient RPoW vytvoří token RPoW tak, že zašle řetězec proof-of-work dané

  obtížnosti podepsaný svým soukromým klíčem. Server pak tento token

  zaregistruje jako patřící kpodepisovacímu klíči. Klient může token předat

  jinému klíči podepsáním příkazu kpřevodu na veřejný klíč. Server pak to-

  ken řádně zaregistruje jako patřící příslušnému soukromému klíči. Tím se

  řeší možnost dvojího utrácení tokenu. Vlastnictví tokenů je registrováno

  na důvěryhodném serveru.

• Strana 15

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  17 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  užívat kregulaci nadměrného zatěžování služeb. Webová služba by

  za své využití vyžadovala takovýto token, jejž by vygeneroval počítač

  uživatele. Zátěž potřebná kvýpočtu tokenu by regulovala přístup ke

  službě. Podstatnou novinkou Finneyho konceptu však byla přede-

  vším „znovupoužitelnost“ tokenu. Vytvořený autracený token bylo

  možné vyměnit za token neutracený aten znovu utratit, čímž by

  se předešlo nutnosti token znovu generovat prostřednictvím práce.

  Finney navíc kód RPoW zveřejnil pod svobodnou licencí. Do této

  služby se tak mohl zapojit jakýkoli programátor. SFinnovým kódem

  si mohl ověřit, zda získal pravý token.

  Finneyho služba byla nicméně pro běžné použití komplikovaná

  adigitální měnu připomínala jen vzdáleně. Faktického rozšíření se

  nedočkala, inspirovala však jiný experiment, zněhož vzešel Bitcoin.

  Dne 31.října2008 byl do jedné kryptogracké e-mailové diskusní

  skupiny zaslán příspěvek nazvaný Bitcoin: APeer-to-Peer Electronic

  Cash System, jehož autorem byl jakýsi Satoshi Nakamoto. Příspěvek

  popisoval „systém pro elektronické transakce bez závislosti na dů-

  věře“ amimo jiné používal důkaz prací, vycházející pravděpodobně

  zFinneyho myšlenek. To byl také jeden zdůvodů, proč občas bývá

  Finney ztotožňován sosobou záhadného Satoshiho Nakamota. Je

  vcelku jisté, že jméno je přezdívka, takže dodnes není jasné, kdo je

  skutečným autorem Bitcoinu. Zejména po roce 2015, kdy kurz bitco-

  inu posílil, se zhledání Nakamotovy identity stala určitá forma po-

  sedlosti, podložená především přesvědčením, že zakladatel virtuál ní

  měny je pohádkově bohatý.

  Podstatné však bylo, že příspěvek navrhoval řešení. Bitcoin by

  se zbavil třetí strany, jelikož by veřejně distribuoval účetní knihu,

  kterou Nakamoto nazval „blockchain“, řetězec bloků. Uživatelé

  ochotní věnovat výkon procesoru na spuštění speciálního softwaru

  by se nazývali těžaři avytvořili by síť, která by blockchain kolektiv

  -

  ně udržovala, přičemž by zároveň tímto procesem generovali novou

  měnu. Transakce by se vysílaly do sítě apočítače se softwarem by

  soutěžily vřešení nevratných kryptograckých hádanek, jež by ob-

  sahovaly údaje zněkolika transakcí. Těžař, který jednotlivou hádan

  -

  ku vyřeší jako první, by získal 50 nových bitcoinů asouvisející blok

  transakcí by byl přidán do řetězce. Obtížnost každé hádanky by se

  zvyšovala spočtem těžařů, kteří by udržovali produkci na jednom

• Strana 16

  | 18

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  bloku transakcí, zhruba každých deset minut. Kromě toho by se ve-

  likost odměny za jednotlivý blok snižovala každých 210 000 bloků

  na polovinu. Nejprve z50 bitcoinů na 25, pak z25 na 12,5atd., až by

  kolem roku 2140 měna dosáhla svého předem stanoveného limitu

  21 milionů bitcoinů. Oním převratným řešením tedy byl blockchain.

  Nakamotův příspěvek zprvu nebyl přijat svelkým nadšením.

  Kryptografové jej zkritizovali achvíli to vypadalo, že zBitcoinu ne-

  bude víc než nepraktická pracovní hypotéza. Atak se ji Nakamoto

  rozhodl ověřit praktickou demonstrací.

  Začátkem ledna2009 byla „spuštěna“ bitcoinová síť (uvozovky

  používám proto, že jako spuštění bývá označováno vytěžení nultého

  bloku bitcoinů, který obsahoval 50 bitcoinů), čímž Nakamoto do-

  kázal funkčnost svého konceptu. Ajen opár dní později vydal pod

  svobodnou licencí klientský software. Jedním zjeho prvních uživa-

  telů byl Hal Finney, kněmuž také směřoval první převod, či chcete-

  -li první bitcoinová transakce na světě. Finney dostal od Nakamota

  10 BTC,* vdnešním kurzu asi deset milionů korun. Vskutku slušná

  testovací platba. Dalšími ranými uživateli apodporovateli se stali

  Wei Dai, tvůrce předchůdce Bitcoinu B-money, aNick Szabo, tvůrce

  dalšího předchůdce Bitcoinu Bit gold. Všichni byli později podezří-

  váni ztoho, že jsou Satoshi Nakamoto, ajejich jména je dobré si

  vkryptokomunitě zapamatovat.

  První maloobchodní transakce zahrnující fyzické zboží byla za-

  placena 22.května2010 na Floridě. Šlo ovýměnu 10 000 vytěže-

  ných BTC za dvě pizzy doručené zmístní pizzerie. Tím se 22.květen

  stal pro fanoušky kryptoměn Dnem bitcoinové pizzy ařada pizzerií,

  zejména vUSA avAsii, vten den poskytuje slevu na pizzu zaplace-

  nou bitcoinem. Sohledem na pozdější kurz BTC šlo tehdy na Floridě

  opravděpodobně nejdražší pizzy na světě– ajejich kupec Laszlo

  Hanyecz se tímto nákupem zapsal do historie. Ve skutečnosti přitom

  nezaplatil přímo pizzerii. Bitcoiny poslal dobrovolníkovi vAnglii,

  který pak objednávku zadal kreditní kartou…

  Zdá se, že Nakamotovo zapojení do aktivit kolem Bitcoinu nepře-

  sáhlo polovinu roku 2010. Vdubnu 2011 Nakamoto vkomunikaci

  sjedním zpřispěvatelů Bitcoinu připustil, že se „přesunul kjiným

  * BTC je zkratka bitcoinu. Používá se také symbol ₿.

• Strana 17

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  19 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  věcem“, aod té doby se po něm slehla zem. Zajímavé je, že zhruba

  milion bitcoinů, které Nakamoto vytěžil vraných dobách této kryp-

  toměny, zůstalo netknuto. Sledování pohybů na pionýrských účtech

  totiž patřilo koblíbeným kratochvílím Nakamotových hledačů. Fakt,

  že původní bitcoinové těžební účty zůstávají netknuté, nahrává do-

  mněnce, že Nakamoto někdy po roce 2011 zemřel. Zvýše uvedených

  pánů tuto smutnou skutečnost splňuje jen Hal Finney, jenž vroce

  2014 podlehl amyotrocké laterální skleróze. Mezi kandidáty, kteří

  se mohou skrývat za Satoshiho Nakamota, nicméně zůstává několik

  desítek osob, živých imrtvých, včetně Adama Backa.

  Dost hledání Satoshiho avzpomínek na staré časy. To, co se

  stalo potom, je už historie. Přes několik zakopnutí se Bitcoin stal

  zakladatelem rodiny kryptoměn, více či méně odvozených zjeho

  zdrojového kódu aNakamotových prvotních myšlenek, knimž se

  tvůrci jiných kryptoměn vztahovali avyrovnávali se snimi. Pod-

  statné je, že za celou dobu existence Bitcoinu se vjeho kódu ob-

  jevila jen jediná závažná bezpečnostní chyba ata byla napravena

  ještě vpočátcích.*

  Opusťme nyní historii Bitcoinu apodívejme se detailněji na jeho

  technologické pozadí.

  Technologie Bitcoinu

  Představuje Bitcoin první virtualizovanou měnu na světě? Určitě ne,

  viztřeba kamenné disky Rai na mikronéských ostrovech Yap, které

  se často fyzicky nepřenášejí. Dnes je však obecně známou virtuální

  měnou.

  Už zaznělo, že blockchain funguje jako jakási veřejná účetní kni

  -

  ha bitcoinových transakcí. Jde ojednu ze základních technologií

  * V srpnu 2010 byl zdrojový kód Bitcoinu zneužit někým, kdo do-

  dnes zůstává v anonymitě. V bloku číslo 74 638 bylo vytvořeno

  184 467 440 737,095 516 160 bitcoinů, přičemž dvě adresy obdržely kaž-

  dá něco málo přes 92miliard bitcoinů. Trvalo pouhých pět hodin, než byl

  spuštěn soft fork, který blokový řetězec Bitcoinu obnovil do doby před

  blokem schybou aobsahoval kód pro odmítnutí transakcí spřetečením

  výstupní hodnoty. Problémem byla chyba přetečení; kód pro kontrolu

  transakcí Bitcoinu nefungoval, pokud byly výstupy dostatečně velké, aby

  při součtu „přetekly“.

• Strana 18

  | 20

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  kryptoměn ataké jeden zhlavních myšlenkových průlomů, snimiž

  se můžeme setkat imimo kryptoměny. Blockchain je veřejná data-

  báze transakcí, která věrohodně identikuje původce ajeho souhlas

  stransakcí formou digitálního podpisu, jakož ipříjemce transak-

  ce. Tuto databázi je možné sdílet, aniž ji kdokoli ze sdílejících může

  věrohodně modikovat. Bitcoin pak denujeme jako řetězec digi-

  tálních podpisů. Každý majitel převede bitcoin na dalšího tak, že

  digitálně podepíše hash* předchozí transakce aveřejný klíč** dalšího

  majitele apřidá je na konec „mince“. Příjemce platby pak může pod-

  pisy, respektive celý předchozí řetězec vlastnictví ověřit.

  Věrohodnost transakce zajišťuje kryptogracký podpisový po-

  stup, jenž každý záznam spojí spředchozím inásledujícím záznamem

  vblockchainu. Tím vzniká souvislý řetězec záznamů (odtud koneckon-

  ců pochází islovo blockchain), uněhož máte jistotu, že žádný záznam

  nebyl změněn. Pokud by ke změně došlo, neseděl by kontrolní součet

  následujícího řetězce, anavíc by se takový záznam lišil vostatních ver-

  zích blockchainu uložených na ostatních nodech neboli uzlech.***

  Berme tedy za dané, že operaci můžete jako původce autorizovat

  azadat jejího adresáta aže se rovněž vše zaznamená do systému,

  vněmž se informace decentralizovaně rozšíří, takže vaše zazname-

  nané nároky vidí všichni účastníci systému, aniž je mohou změnit.

  Druhým podstatným bodem je, že bitcoin neexistuje fyzicky, ale

  pouze virtuálně. Nejrůznější mince či papírové kartičky, které se

  jako bitcoiny tu atam objevují, jsou buďto marketingové předměty,

  * Hash je matematická funkce, která převádí libovolně dlouhý vstup na za-

  šifrovaný výstup pevné délky. Nelze zněj zpětně odvodit vstup, ale jeho

  porovnáním lze ověřit, že dva vstupy jsou stejné. Používá se tedy napří-

  klad pro porovnání dvou souborů, přičemž si původní soubory nemusíte

  uchovávat. Stačí porovnat jejich hashe.

  ** Veřejný klíč je kryptogracky odvozený zprivátního klíče, jenž zněj není

  možné zpětně odvodit. Privátním klíčem majitel podepisuje platbu (je

  tedy obdobou hesla), veřejný klíč je odznakem jeho totožnosti (je tedy

  obdobou přihlašovacího jména).

  *** Node neboli uzel je počítač vbitcoinové síti, který hostí asynchronizuje ko-

  pii celého bitcoinového blockchainu. Uzly jsou nezbytné pro udržení chodu

  kryptoměnové sítě. Existují plné alight verze uzlů, přičemž light verze

  zbitcoinového blockchainu stahují pouze hlavičky bloků, aneukládají tedy

  celý blockchain. Jejich jediným úkolem je ověřovat transakce vblockchai-

  nu pomocí zjednodušeného ověřování plateb (SPV).

• Strana 19

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  21 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  nebo fyzické– atudíž iponěkud nebezpečné– reprezentace digitální

  existence bitcoinu. Každý bitcoin je unikátní, má své „sériové číslo“

  ajeho menší části vznikají vydělením ztohoto původního bitcoinu.

  Menší části existují jako záznam ovydělení, tedy transakce, způvod-

  ního bitcoinu. Na první pohled to může znít trochu jako magie, ale

  ovětšinu zní se stará bitcoinová síť, aniž do ní uživatel musí proni-

  kat. Běžná bitcoinová peněženka vám jednoduše ukáže, kolik bitcoi-

  nů vní máte, anezatěžuje vás technikáliemi, například že vlastníte

  jednu polovinu tohoto bitcoinu ajednu desetinu tamtoho bitcoinu.

  Místo toho vám ukáže, že vlastníte 0,6 BTC.

  Vlastníkem bitcoinu je ten, kdo disponuje jeho veřejným aprivát-

  ním klíčem. Aprotože je Bitcoin postavený na kryptograi, je tento

  nárok nezvratitelný. Kdokoli je vlastníkem veřejného aprivátního klí-

  če, je faktickým vlastníkem dotyčné „peněženky“, ať si otom zákon

  myslí, co chce. Privátní klíč nelze zpětně zrekonstruovat, takže pokud

  například soud nařídí vydání bitcoinu, stane se tak pouze vydáním

  obou klíčů. Pokud privátní klíč ztratíte, neexistuje žádný opravný sys-

  témový prostředek kprokázání nároku. Kdo má klíč, má inárok.

  Veřejný klíč je vlastně adresou bitcoinové peněženky anení ho

  těžké získat: příjemce platby ho musí odesílateli sdělit, aby šlo ope-

  raci provést. Zatímco privátní klíč je nutné důsledně chránit, veřejný

  klíč nikoli. Určitá opatrnost je ovšem namístě. Veřejný klíč umožňuje

  vidět, kolik bitcoinů je vkonkrétní peněžence uloženo. Standardně

  není zřejmé, kdo je jejím držitelem, ale pokud svou identitu spojíte

  například na webu sveřejným klíčem, bude jednoduché zjistit, kolik

  bitcoinů vlastníte.

  Při uvažování oblockchainu je tedy nutné si uvědomit několik věcí.

  Obecně se spojuje sevidencí virtuální měny (typicky bitcoinů), jenže

  evidovat může vlastně jakoukoli transakci, jak digitální, tak fyzickou.

  Specializovaným blockchainům se někdy říká sidechain (avpřípadě

  měn také altcoiny, někdy hanlivě přezdívané shitcoiny). Vknize však

  budu vždy mluvit obecně oblockchainu abitcoinech, ato svědomím,

  že zjednodušuji ve prospěch pochopení na úkor přesnosti.

  Součástí konceptu blockchainu jsou itakzvané chytré smlouvy,

  tedy ujednání typu POKUD

  –

  POTOM, které se vsystémech naváza-

  ných na daný blockchain automaticky provedou při splnění určitých

  podmínek. Často uváděným příkladem je „pokud dlužník nezaplatí

• Strana 20

  | 22

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  za auto (napojené do blockchainu), věřitel získá nejen vlastnické, ale

  iužívací právo“. Kromě situací, kdy je třeba něco potvrdit externě

  („pošli bitcoiny, pokud poslal eura“, což nelze zjistit bez přístupu na

  účet, atedy prostředníka, který ho zajistí), tedy nepotřebujete pro-

  středníka. Zároveň však tyto chytré smlouvy znamenají obrovské rizi-

  ko vpřípadě selhání, chyby či zneužití. Skutečnost, že se nelze odvolat

  knejvyšší autoritě azvrátit například podvod, je velmi frustrující.

  Fakt, že transakce je zaznamenána vblockchainu, ještě nezname-

  ná, že toto právo obecně uznávají jiné systémy, například policejní,

  právně-soudní nebo izločinecký svět. Zejména právní nároky na zá-

  znamy vblockchainu jsou vřadě států diskutabilní.

  Identikace je jednoznačná vrámci blockchainového systému, ale

  ten vás nemusí nijak spojovat svaším reálným jménem apříjmením.

  Systém je tedy na první pohled pseudonymní. To však neznamená,

  že propojením různých databází nelze vaši jinou totožnost snějakou

  mírou pravděpodobnosti určit. Vysledování adohledávání původců

  plateb vblockchainových systémech je zajímavá asvébytná disci-

  plína, asjistotou anonymity tedy rozhodně nepočítejte. Některé

  kryptoměny se nicméně snaží vysokou míru anonymity podporovat.

  UBitcoinu to nebylo záměrem.

  Transakce vblockchainu jsou zpoplatněny podílem zkaždé operace.

  Ostatní účastníky to motivuje potvrzovat transakce vrámci systému

  apodílet se tak na jeho chodu, ale taky to znamená omezení. Výše po-

  platků představují minimálně uBitcoinu problém pro mikrotransakce,

  přestože řada úprav po roce 2018 už vedla ke značnému zlepšení.

  Decentralizace blockchainu znamená běžný provozní stav.

  Blockchain je standardně uložen vplné či zkrácené verzi na tisícov-

  kách bitcoinových uzlů. Taková decentralizace představuje obranu

  před ovládnutím či regulací, tedy centralizací. Záleží však na velikos-

  ti systému– každý znich je možné ovládnout získáním nadpoloviční

  části uzlů stvrzujících transakce. Některé implementace blockchai-

  nu se tomu snaží předejít postupy, jako je důsledné rozdrobení uzlů

  mezi všechny uživatele. Což má rovněž negativní následky (obtížněj

  -

  ší implementaci, nižší rychlost či komfortatd.). Vkaždém případě je

  zřejmé, že decentralizace blockchainu je nákladná; tuto nákladnost

  má vyvážit hlavní výhoda kryptoměn, tedy fakt, že vnich neguruje

  potenciálně zaujatý prostředník.

• Strana 21

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  23 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Decentralizace sítě není jen její silnou stránkou, ale také vý-

  raznou slabinou. Takto navržená síť je totiž náchylná ktakzvané-

  mu útoku Sybil. Tento druh útoku zapojuje velkou část uzlů sítě,

  zdánlivě bezpečných apatřících různým lidem, ve skutečnosti však

  vrámci útoku ovládaných stejnou osobou, která zůstává ve stínu.

  Během útoku se uzlům podaří celou síť přesvědčit, že dotyčné zázna-

  my vblockchainu mají být legitimně přepsány. Blockchainové sítě

  se brání zdražováním poplatků za takové operace, takže maximum,

  které lze při útoku ukrást, je menší než náklady na jeho provedení.

  Nevyhnutelným důsledkem jsou vysoké náklady. Systém má obří

  účet za elektřinu, azanechává tedy iobrovskou uhlíkovou stopu.

  Tato hluboká neekonomičnost je vlastností, nikoli chybou. Jde oná-

  klad, který udržuje útoky Sybil na uzdě. Neekonomičnost sítě se

  projevuje itím, že většina aktivit vblockchainu spočívá pouze vjeho

  udržování, nikoli vnákupu nebo prodeji kryptoměny. Za jeden den

  se na sklonku roku 2021 uskutečnilo jen asi 27 000 „ekonomicky

  smysluplných“ transakcí sbitcoiny, přičemž 75% znich tvořily me-

  ziburzovní transakce. Celkově pouze 2,5% transakcí sbitcoiny před-

  stavuje situaci, kdy někdo od někoho něco kupuje. Celosvětově je to

  méně než pět transakcí za minutu. Na celosvětovou měnu takového

  rozsahu to rozhodně není mnoho! Tato čísla vzbuzují pochybnosti

  nad použitelností bitcoinu jako regulérní měny. Vtěch totiž probíhá

  nesrovnatelně vyšší počet transakcí.

  Díky veřejnému sdílení blockchainu jsou pohyby vněm veřejně

  přístupné.* Lze tedy odvodit stavy jednotlivých účtů ijejich vzájem-

  né vazby. To je vlastně největší posun nančního paradigmatu ve

  světě, jak ho známe dnes. Jistě, nikde vblockchainu není zazna

  -

  menáno, jakou adresu používáte právě vy, nárok na ni se vsystému

  prokazuje vlastnictvím tajného klíče, aadresy navíc mají být jedno

  -

  rázové. Jenže často nejsou. Stačí, abyste adresu někde veřejně uvedli

  aspojili se sebou. Adres si sice můžete zdarma vygenerovat mraky,

  ale problém přetrvává astává se vlastností, protože jednotlivé adre-

  sy na sebe odkazují.

  * Veřejné sdílení není úplně nutnost, existují iprivátní blockchainy pro

  pracovní skupiny. Ale princip je opět ten, že všichni uživatelé jej mají plně

  přístupný.

• Strana 22

  | 24

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Blockchain zaznamenává transakce, nikoli saldo (transakce ne-

  musí být platba). To si musíte spočítat vy sami nebo vaše aplikace.

  Stejně tak je „poněkud“ nejisté vlastnictví účtu, jež (připomínám)

  prokazujete znalostí tajného klíče.

  Transakce vblockchainu nějaký čas trvají. Je potřeba, aby se

  blockchain dostatečně nasdílel aověřil. Zvláště uBitcoinu není

  rychlost zrovna závratná, ostatní systémy se stím vyrovnávají lépe.

  (Orychlosti plateb ještě budeme hovořit.) Malé platby lze však pro

  -

  vést okamžitě ivBitcoinu.

  Lidé si málo uvědomují, že blockchain Bitcoinu sám osobě ne-

  zná dluhy. Nemůžete do blockchainu zaznamenat, že vám někdo

  něco dluží. Pokud nějaké systémy půjčují bitcoiny, využívají přitom

  vlastní evidenční systém. Scénář seriálu Mr. Robot (vymazat dluhy

  uclearingové rmy) je tedy stále možný.

  Řadu výše uvedených nevýhod ivýhod se snaží různé blockchai

  -

  nové systémy řešit různými způsoby. Na každé ALE bohužel existuje

  nějaké AVŠAK generující další ALE.

  Jak funguje platba bitcoinem

  Aleš chce Blance poslat 1 BTC amá svou bitcoinovou peněženku

  (například na mobilu či Blockchain.com). Ktomu, aby peníze poslal,

  potřebuje Blančin veřejný klíč, respektive adresu (hash veřejného

  klíče), asvůj privátní klíč. Klíče vypadají jako náhodné shluky alfa-

  numerických znaků.

  Blančin veřejný klíč Aleš získá například oskenováním QR kódu,

  načtením přes NFC nebo prostým opsáním; svůj privátní klíč má

  uložený vaplikaci aslouží mu jako důkaz vlastnictví peněženky. Pro-

  to je dobré si vybrat důvěryhodného dodavatele peněženek, který si

  klíč nepřivlastní.*

  Jak Aleš transakci provede? Zadá platební příkaz, vněmž vyplní

  částku aBlančin veřejný klíč. Peněženka vygeneruje zprávu otrans

  -

  akci obsahující vstupy, částku avýstupy.

  Vstupy obsahují informace obitcoinech, které byly dříve odeslá

  -

  ny na Alešovu adresu. Představte si například, že Aleš dříve obdržel

  * Je patriotické na tomto místě poznamenat, že největším světovým výrob-

  cem hardwarových krypto-peněženek je česká rma SatoshiLabs.

• Strana 23

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  25 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  0,6 BTC od Ctirada a0,6 BTC od Davida. Nyní, aby bylo možné po-

  slat 1 BTC Blance, musí existovat dva vstupy: jeden vstup 0,6 BTC

  původem od Ctirada ajeden vstup 0,6 BTC původem od Davida.

  Protože Alešova peněženka neobsahuje jeden celý původní bitcoin,

  musejí se do transakce uvést oba vstupy.

  Převáděná částka, kterou chce Aleš poslat, je vtomto případě

  1BTC.

  Denované jsou také dva výstupy. Prvním je 1 BTC na adresu

  Blanky. Druhým je 0,2 BTC vrácený Alešovi jako „drobné“. Tento

  druhý výstup se vypočítá jako součet vstupů 0,6 + 0,6 = 1,2 minus

  částka, kterou chce Aleš poslat, tedy 1 BTC. Vypadá to složitě, ale

  je to logické atento postup mimo jiné zajišťuje, aby nebylo možné

  jeden bitcoin utratit vícekrát.

  Tento platební příkaz Alešova peněženka digitálně podepíše

  jeho privátním klíčem aodešle nejbližšímu nodu– ve skutečnosti to

  může být cokoliv simplementovaným validačním mechanismem,

  iběžná peněženka.

  Node ověří, zda má Aleš dostatek bitcoinů kprovedení transak-

  ce– zpětně prohledá všechny záznamy vblockchainu podle ID před-

  chozí transakce (sečte všechny transakce na tomto účtu)– ataké

  zkontroluje Alešův digitální podpis, tedy fakt, že odesílatel zná Ale-

  šův privátní klíč. Pokud jsou náležitosti vpořádku, začne node poža-

  davek na transakci posílat na další nody, do takzvaného mempoolu,

  dokud se nerozšíří do celé sítě. Požadavek na platbu je vtomto oka

  -

  mžiku ve stavu „pending“, čekající na vyřízení.

  Zde ktransakci přistupuje specializovaný node nazývaný mi-

  ner,* tedy těžař. Ten ověří, že Alešovy klíče mají přístup ke vstupům

  (tj.kadrese či adresám, odkud předtím obdržel bitcoiny, onichž tvrdí,

  že je ovládá). Těžaři také shromáždí seznam dalších transakcí, které

  byly do sítě vysílány přibližně ve stejnou dobu jako Alešova transakce,

  avytvoří znich blok. Každý těžař, jenž dokončil „důkaz práce“, může

  navrhnout nový blok, který bude „připojen“ křetězci sodkazem na

  * Nakamoto původně používal pouze univerzální node– uzel, ale postu-

  pem času se iuzly začaly specializovat. Rozlišujeme těžební uzly, uzly pro

  sázení, autoritativní uzly amaster uzly. První tři typy uzlů se používají

  vzávislosti na používaném „důkazu“, otypech důkazů iouzlech ještě

  bude řeč, nebojte!

• Strana 24

  | 26

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  poslední blok. Tento nový blok je pak vysílán do sítě. Pokud ostatní

  účastníci sítě (nody) odsouhlasí, že jde oplatný blok (tj.transakce,

  které obsahuje, se řídí všemi pravidly protokolu asprávně odkazuje

  na předchozí blok), předají jej dál. Nakonec na něj naváže další těžař

  tím, že na něj při návrhu dalšího bloku odkáže jako na předchozí blok.

  Všechny transakce provedené vpředchozím bloku nyní budou „potvr-

  zeny“ dalším těžařem. Spřidáváním bloků do řetězce se počet potvr-

  zení Alešovy transakce zvyšuje.

  Počet potvrzení je důležitý pro obchodníka přijímajícího platbu.

  Pouhé jedno potvrzení by teoreticky (za určitých nákladů) bylo mož-

  né zfalšovat. Pokud platbu ještě žádný node nepotvrdil, může být

  zrušena. Jedno potvrzení se považuje za dostatečné pro drobnější

  platby do tisíce dolarů. Utransakcí sžádným ajedním potvrzením je

  možný podvod zvaný dvojí výdaj (double-spend attack). Dvojí výdaj

  je postup, při kterém se uživatel pokouší utratit stejné peníze více-

  krát. Větší platby potřebují vzávislosti na své výši šest potvrzení, ale

  také třeba šedesát. Počet potvrzení je ovšem věcí obchodníka ajeho

  důvěry, nesouvisí sbitcoinovou sítí jako takovou. Již při šesti po-

  tvrzeních jsou však náklady na útok (atedy například dvojí utracení

  bitcoinů) tak vysoké, že se nevyplatí. Proto se šest potvrzení obecně

  bere za dostačující. Je však třeba pamatovat, že vítězí největší počet

  potvrzení. Pokud je nějaká verze platby ověřena více nody než ta

  vaše, dostává přednost anemáte se jak odvolat.

  Vzhledem ktomu, že potvrzení se generují po deseti minutách,

  je na šest potvrzení potřeba čekat hodinu, což rychlost platby znač-

  ně zpomaluje. Je spravedlivé připomenout, že jiné kryptoměny to

  mají jinak. Ethereum například doporučuje 12 potvrzení, která jsou

  kdispozici za tři minuty; Litecoin má šest potvrzení za 15minut

  anapříklad Ripple má transakce potvrzené prakticky okamžitě.

  Poplatky za odeslání bitcoinu se mohou pohybovat od několika

  centů až po sto dolarů. Důvodem velkých rozdílů je skutečnost, že

  poplatky za bitcoiny jsou závislé jak na nabídce apoptávce (tj.na

  tom, jak je síť vdaném okamžiku přetížená), tak ina velikosti trans-

  akce. Pokud má vaše transakce mnoho vstupů, zabere více místa

  vbloku abude vyžadovat vyšší poplatek. Chcete-li například poslat

  10bitcoinů, s velkou pravděpodobností bude vaše transakce vyžado-

  vat více vstupů, než když chcete poslat jeden. Transakce vhodnotě

• Strana 25

  DECENTRALIZACE AKRYPTOMĚNY

  27 |

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  10 BTC se může skládat z5 + 2 + 1 + 1 + 1 (tedy celkem 5 vstupů),

  zatímco transakce vhodnotě 1 BTC může mít jen dva vstupy, jako

  vnašem příkladu sAlešem aBlankou. Řada peněžek také umožňuje

  nastavit velikost odměny za ověření transakce, takže pokud nespě-

  cháte, můžete nastavit poplatek co nejnižší, aby jej těžař zpracoval,

  až bude síť méně zahlcená. Naopak zvýšením poplatku si můžete

  zajistit, že vaše transakce budou zpracovány okamžitě.

  Celý výše uvedený postup je poněkud složitější amá více ver-

  zí. Téhle se říká pay-to-public-key-hash– to proto, že se ve sku-

  tečnosti platí na hash veřejného klíče, ne na samotný klíč. Tím se

  zajišťuje anonymita, či spíše pseudonymita. Je zde také celá řada

  mechanismů, jež zde nepopisuji akteré zajišťují lepší technickou

  proveditelnost transakce ajejí vyšší bezpečnost vdecentralizova

  -

  ném prostředí.

  Obecně však platí, že blockchainový kryptogracký mechanis

  -

  mus zajišťuje, že aby systém správně fungoval, nikdo nemusí niko-

  ho konkrétního znát ani mu důvěřovat. Kryptogracké protokoly se

  postarají, aby byl každý blok transakcí prokazatelně připojen ktomu

  předchozímu vdlouhém, transparentním aneměnném řetězci, avy-

  tvářejí tak veřejnou účetní knihu. Proces, jenž ji udržuje bez nutné

  důvěry ktřetí straně, se nazývá těžba. Základem sítě uživatelů bit-

  coinu, kteří mezi sebou obchodují skryptoměnou, je tedy síť těžařů

  zaznamenávajících tyto transakce do blockchainu.

  Zaznamenat řetězec transakcí je pro moderní počítač triviál-

  ní, ale samotná těžba je náročná, protože software Bitcoinu tento

  proces uměle prodlužuje. Bez dodatečné obtížnosti by lidé mohli

  transakce falšovat, aby se obohatili nebo přivedli jiné lidi na mizinu.

  Mohli by do blockchainu zapsat podvodnou transakci anavršit na

  ni tolik triviálních transakcí, že by bylo nemožné podvod rozplést.

  Ze stejného důvodu by bylo snadné vkládat podvodné transakce

  do minulých bloků. Síť by se stala nepřehlednou, spamovou změtí

  konkurenčních účetních knih. Ono umělé prodloužení procesu se

  jmenuje proof-of-work (PoW), tedy důkaz prací. Kombinace důkazu

  práce sdalšími kryptograckými technikami byla další průlomovou

  myšlenkou. Software Bitcoinu upravuje obtížnost, které těžaři čelí,

  aby síť omezila počet transakcí vnovém bloku ovelikosti jednoho

  megabajtu každých deset minut.

• Strana 26

  | 28

  MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Volně šiřitelná ukázka z knihy MÝTY A NADĚJE DIGITÁLNÍHO SVĚTA: Vše, co potřebujete vědět o kryptoměnách, umělé inteligenci a dalších převratných technologiích

  Kupte si papírovou nebo elektronickou verzi knihy

  za skvělou cenu na

  www.melvil.cz